Romeo et Juliette se vrací do Státní opery
Národní divadlo uvedlo ve Státní opeře v obnovené premiéře operu Romeo et Juliette francouzského skladatele Charlese Gounoda v režii Slávy Daubnerové z roku 2016. V představení vystupují současné hvězdy opery přední české operní scény. Jak se aktualizace téměř šest let staré inscenace povedla?
Původní uvedení Romeo et Juliette nemělo ty nejlepší ohlasy. V recenzích mu byla vytýkána nekonzistentnost v převedení z původního prostředí města Verony do hotelu Verona první poloviny 20. století. Nejasností je v opeře několik: proč je policistou odvedený Romeo vyhoštěn a ne odsouzen a uvězněn, proč neleží mrtvá Julie v kryptě nýbrž v nemocničním pokoji? I přes tyto nedostatky je nutno ocenit snahu Národního divadla chovat se ekonomicky a vzkřísit představení, které ještě může divákům něco nového nabídnout. A je tady toho mnoho, co se povedlo.
Pohledem na obsazení obnovené premiéry divák zajásá. Ve výčtu herců totiž okamžitě vidí hned několik mladých a šikovných tváří pražské opery: Petr Nekoranec, Arnheiður Eiríksdóttir, Lukáš Bařák, Daniel Matoušek nebo Michal Skalický, to jsou jen některá jména mladších nadějných operních herců ze souboru Opery Národního divadla. Je skvělé, že můžeme v operních rolích vídat i tyto umělce, obzvlášť u tohoto představení, ve kterém jsou původní postavy ve věku teenagerů. Na scéně je pak doplní zkušení herci Opery Národního divadla: Jana Sibera, Roman Vocel, Sylva Čmugrová nebo Miloš Horák.
Během premiéry byli diváci svědky počáteční nejistoty ze strany orchestru a sboru, kdy bystřejší posluchač zaznamenal zvukovou desynchronizaci. Brzy však tyto drobné odchylky vymizely a hudebně se celé představení povedlo na výbornou. Jana Sibera zpívá Julii úžasně. Její hlas zní excelentně jak v nižších, tak vyšších polohách. Herecky odvádí skvělou práci v tom prezentovat mladou a nezkušenou Julii. Nicméně diváka bije do očí první nedostatek ponechaný z původního provedení opery: Julie totiž nosí většínu představení klasické volné bílé šaty, které dělají Julii zbytečně starší.
Jana Sibera ukázala hned v několika představeních, ať už je to Jeníček a Mařenka, nebo v Prodané nevěstě, že zvládá odehrát i opravdu mladou dívku. Kostým a účes operní divy ji v tom ale vůbec nepomáhá, a tak nechtěně působí vedle mladého Romea přiliš dospěle. Pokud chtěli tvůrci zůstat věrní původnímu kostýmnímu záměru, mohli i do role Julie obsadit mladší, klidně méně zkušenou herečku, které ve Státní opeře také vystupují.
Po pěvecké i herecké stránce to vypadá, že se Petr Nekoranec pro roli Romea narodil. Zvládá prezentovat jak citlivou, tak odvážnou stránku titulní postavy. Pěvecky si poradí s celým náročným partem, a i když má jeho rejstřík oproti zkušenějším kolegům drobné mezery, v roli Romea to vůbec nevadí. Z mladších herců ještě diváky překvapil svými kvalitami Lukáš Bařák, který baryton Mercutia odzpíval excelentně a herecky byl Nekorancovi silným partnerem.
Vyloženě rušivé jsou ale některé nedostatky původní scény, které by nebylo tak těžké dopilovat. Skrz točité hotelové dveře vidí diváci v přízemí do zákulisí, kde se herci chystají ke svému výstupu. Kužel světla, který by pak měl na jeviště házet odlesky, a tak zajímavě nasvícenou scénu ještě doplnit, pak oslňuje diváky v pravé části hlediště, otáčením dveří navíc nepříjemně bliká a kazí tak přihlížejícím divadelní zážitek. Tak to asi původní designér Daniel Tesař nezamýšlel. Zbytek scény sice působí trochu chaoticky, přechody mezi scénami jsou i nadále řešeny během pár minut přestávkami se spuštěnou oponou, přesto patří jevištní provedení k těm lepším a bohatším.
Pokud představení odpustíte jistou míru nekonzistence v jeho moderním pojetí a zaměříte se na nové obsazení této opery, užijete si ji dosyta. S každým dalším představením se navíc seznam excelujících herců jistě bude rozrůstat. Nadějných tváří vystupuje v představení mnoho, a jak se zdá potlesk, ve stoje se do opery opět vrací. Nechť se jich toto představení dočká ještě spoustu.
Snímky Zdeňka Sokola z představení pochází z webu Národního divadla.
Videos