KRÁSKA A ZVÍŘE v Národním divadle

V pondělí 10. 1. 2022 odehrálo Národní divadlo na prknech historické budovy premiéru očekávané Krásky a zvířete podle textu Františka Hrubína. Režie se ujal současný umělecký šéf činohry Daniel Špinar a do ústředních rolí Krásky a Zvířete byli obsazeni Anna Fialová s Davidem Prachařem. Původně plánovaná prosincová premiéra byla z důvodu nemoci představitelů odložena a nynější předcházelo hned několik předpremiér.

Rodina Krásky je v tomto zpracování situována do prostředí cirkusu. Tomu odpovídá zpracování scény před oponou, kde se veškeré obrazy u Krásky doma odehrávají. Prostoru dominuje manéž, kolem které nebo v níž se jednotlivé postavy pohybují. Pracuje se zde s bočními vstupy na předscénu a přechodů mezi manéží a hlavním jevištěm přes oponu je poskrovnu. Za oponou se totiž nachází krajina Zvířete. Tu navštíví z kraje představení otec Krásky, který zde získá symbolickou růži pro svou dceru. Již první konfrontace otce se Zvířetem zaujme technickou a scénickou úpravou představení.

Divák zjišťuje, že nové představení Národního divadla není žádnou pohádkou, malé děti by se možná až příliš bály. Zvukové efekty a pozměněný hlas Davida Prachaře vyvolává pocit mrazu na zádech. Zvíře je mohutné, pohybuje se po chůdách připomínajících skákací boty. Na scéně mu sekunduje hned několik postav stínů, které dojem něčeho nepřirozeného a děsivého dotvářejí. Lze si je připodobnit k oživlému nábytku z animovaného zpracovaní z dílny Walta Disneyho, jen trochu strašidelnější. Chytrými světelnými efekty dotváří představení nejen hrůzyplnou atmosféru, ale využívá je i pro plynulé přechody mezi scénami.

Anna Fialová prezentuje křehkou Krásku bravurně, její herecký projev je excelentní a úchvatný hlas v těch pár hudebních číslech, která v představení jsou, září. David Prachař je jako Zvíře limitován pohyblivostí svých vysokých bot, jež ale nejsou samoúčelné. Dotváří dojem nesouladu duše a těla jeho postavy, ze které dysbalance fyzické stránky čerpá. Kromě zvukových efektů těží představení z živého vystoupení tria hudebníků, méně dotažená jsou ovšem vystoupení cirkusového ansámblu, která občas působila chaoticky a ne vždy vedla k zamýšlenému pobavení publika. Ostatní herecké výkony potěší.

Závěr příběhu bohužel postrádá očekávaný vrcholný okamžik. Vše se odehraje až překvapivě rychle a přerod Zvířete je zde zmíněn jakoby mimochodem. Větším důrazem na symboly přeměny by bylo možné dotáhnout divácký zážitek k dokonalosti. Potěší závěrečná píseň celého ansámblu, jež představení navrací zpět do pohádkové formy. Po představení si mohli diváci ve foyer pochutnat na cukrové vatě, na kterou jim dělaly postavy chutě již během představení. Zážitek diváků se tak prodloužil i mimo jeviště do předsálí. Pokud se na hru pohlédne optikou současného činoherního repertoáru, je potřeba hodnotit Krásku a zvíře vysoko. Hra napsaná pro otáčivé hlediště v Krumlově funguje velmi dobře i na prknech Národního divadla. Můžete navštívit reprízu 13. 1. nebo další reprízy v dubnu.

Fotografie od Petra Neuberta pochází z webu Národního divadla.

To post a comment, you must register and login.