Review: MY FAIR LADY v Divadle J. K. Tyla

Po povedené pražské návštěvě Divadla J. K. Tyla v rámci Festivalu Opera jsme oslovili divadlo za účelem návštěvy jejich domovské scény. Volba padla na klasický muzikál My Fair Lady. Vyplatí se výlet z Prahy na Novou scénu plzeňského divadla?

Divadlo J. K. Tyla má v rámci české scény renomé předního divadla a přibližně od doby příchodu Lumíra Olšovského na post šéfa muzikálu také pozici velkých muzikálových divadel u nás. Vybrat si ze širokého repertoáru nebylo snadné, ale My Fair Lady, která měla premiéru teprve loni, se zdála jako dobrá volba.

Režisér Marek Němec zvolil klasické pojetí dobového muzikálu se zajímavým prvkem. Líza v tomto provedení hovoří ze začátku plzeňským dialektem, který se snaží profesor Higgins přeučit na spisovnou češtinu. To dává představení lokální charakter a punc originality v jinak tradičním zpracování zhudebněné hry Pygmalion G. B. Shawa.

Marek Cpin navrhl prakticky fungující a přesto pohlednou scénu. Snadnou úpravou se mění z městské ulice na sídlo profesora Higginse, či královský palác. Se scénou pěkně pracuje i světelný design Antonína Pflegera, pouze ostré zelené světlo občas scénu zbytečně kazilo. Za plynulé přechody mezi scénami je potřeba pochválit všechny techniky a též samotné herce, kteří se nezdráhají přesunout nějakou kulisu sami.

Charlotte Režná je jako Eliza Doolittleová úchvatná. Divákům v několika momentech připomene i filmovou představitelku této postavy, Audrey Hepburn. Charlotte má pro svou roli perfektní hlas, který není klasicky vyumělkovaný, precizní, ale obohacuje jej uliční říz, který od Elizy očekáváme. Divák, který hodnotí představení celkově jako hudebně-dramatické dílo, tento projev náležitě ocení.

Druhou hlavní postavu, profesora Higginse, ztvárnil Lumír Olšovský a to absolutně věrně. Higgins je v jeho podání zábavný, zároveň správně přísný a paličatý. Zpívá skvěle a diváky baví od začátku do konce. Lumír Olšovský je hvězdou plzeňské muzikálové scény a je moc dobře, že od své úlohy šéfa a režiséra občas přejde i k hereckým vystoupením tam, kde je to stejně jako v případě My Fair Lady vhodné. Ústřední trio ještě doplňuje Roman Krebs jako Plukovník Pickering. Všichni tři spolu fungují perfektně a v tomto směru je potřeba pochválit kromě herců i práci režiséra.

Snad jedinou významnější výtku směrem k představení nacházím v rozložení představení. První půlka trvá celé dvě hodiny a po čtvrt hodinové přestávce se diváci na svá místa vrací na necelou hodinu. Myslím, že taková délka první části je na škodu a částečně znepřístupňuje představení pro mladší publikum. Některé momenty tak mohly být pro účel zkrácení vypuštěny, například opakující se výstupy otce Elizy Alfreda Doolittla a jeho přátel.

Celkově je nutné představení hodnotit nadprůměrně kladně. Úspěch představení na plzeňské scéně dokazuje plné hlediště během našeho odpoledního představení a zároveň dlouhý aplaus na závěr představení. Plzeňští jsou na svou muzikálovou scénu oprávněně hrdí a my se těšíme na další návštěvu jejich bohatého repertoáru.

Autorkou snímků je Martina Root, laskavě je do článku poskytlo DJKT.

To post a comment, you must register and login.